Výsledky vyhledávání pro dotaz vysokou

Výsledky vyhledávání v sekci: Zdraví

OBJEDNÁVEJTE KÁVU JAKO GURMÁNKA: POZNEJTE DRUHY KÁVOVÝCH NÁPOJŮ

Mezi český nešvar patří vše přejmenovávat a vymýšlet různý patvary originálních názvů. Výjimkou nejsou ani kávové nápoje. Pojďte se s Magazínem 2K podívat na 8 druhů kávových nápojů.Jistě jste již slyšely nebo dokonce použily termíny jako je piccolo nebo presso s mlékem. Pravda je taková, že ani jedno neexistuje. A jak to tedy je správně?1. EspressoKlasické espresso je pouze jedno, nemá jiné názvy. Jde o malé množství kávy, které není nikoli, o to více silnější, ale jde tu spíše o větší koncentraci chutí. Espresso se připravuje 20 – 30 sekund. Po delší době se už káva přepaluje a zanechává nepříjemnou pachuť a škodlivé látky. Pokud vám espresso nestačí, objednejte si doppio, což je dvojité espresso.2. AmericanoKáva s označením americnao je vlastně espresso doplněné horkou vodu pro zvýšení objemu. Klasicky v poměru 1:5.3. LungoTento druh kávy je také další druh espressa dolitého vodu. Na rozdíl od kávy americano je lungo ředěno v poměru 1:1.4. RistrettoKáva ristretto je espresso naopak s menší koncentrací vody. Přesněji se jedná o šálek s 20 ml tekutiny. Jde o velmi silnou koncentraci chutí a větší požitek z kávy. 5. CappuccinoNápoj o velikosti 150 až 180 ml, jehož základem je 80 ml espressa a teplé mléko, které na povrchu tvoří 2 cm vysokou hustou pěnu. Správná teplota mléka na cappuccino nesmí při šlehání přesáhnout 65°C. Pro kvalitní cappuccino se nesmí použít žádný jiný kávový extrakt, než správné 30ml espresso. 6. Espresso machiatoDle staré školy se jednalo o espresso s kapkou mléčné pěny. Moderní machiato vypadá jako malé cappucino. Espresso je o svém objemu 80 ml doplněno až po okraj šálku mléčnou pěnou a může být ozdobeno latte artem. Pozor na výslovnost, machhiato čteme jako „makjáto“. Dalo by se říct, že tento nápoj většina Čechů vyžaduje pod nesprávným označením „preso s mlékem“. 7. Caffe lattePokud si v Itálii objednáte latte, jak jste zvyklé, možná budete překvapené, že dostanete jen sklenici mléka. Pokud opravdu chcete kávu s mlékem, nezapomeňte zdůraznit slovo caffe a objednávejte caffe latte. Caffe latte je nápoj o objemu 250 ml a rozdíl oproti cappucinu je menší celkový objem i podíl mléčné pěny.Další variantou je latte macchiato, které se připravuje do vysoké sklenice, a to tím způsobem, že se nejdříve napění mléko, které se nechá půl minuty odstát, aby se oddělila pěna od mléka. Espresso se nalévá jako poslední a vytvoří na povrchu mléka důvěrně známou skvrnu. Samozřejmě existuje další řada receptů na kávové speciality. Nicméně toto je výčet těch nejzákladnějších, se kterými se můžete setkat. A je dobré vědět, co si vlastně objednáváte a nazývat jej přesnými názvy. Jídla v restauraci také nehlásíte číšníkovi jako „nějaké maso s bramborem“. zdroj: https://www.lazenskakava.cz/druhy-kav/

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Tvůj svět

JAK MÍT DOBRÝ BLOG ANEB JAK BÝT KVALITNÍ BLOGERKOU?

Nevím, jestli zrovna mně přísluší takové rady, protože se mezi nějakou elitu blogerek, nebo teď už spíše dívčích online magazínů, neřadím – aspoň prozatím. To ovšem neznamená, že nemám tušení a přehled, ať už jako návštěvník různých webů a blogů nebo jako samotná webmiss nebo chceš-li blogerka, o tom, jak by dobrý web nebo blog měl vypadat, aby tví návštěvníci neopustili stránku se zděšením během několika sekund a naopak, aby se k tobě příště vrátili. Mít kvalitní blog či web, je běh na dlouhou trať, ale každý někde musí začít, tak si přečti pár mých rad a zkušeností, ať je pro tebe budování nové webové stránky jednodušší…Ovšem nenajdeš tu návod, jak třeba web nakódovat nebo jak založit blog, tento článek je spíše pro ty, co se už v těchto věcech orientují. Takže pokud tedy víš, jak takový blog založit anebo jak si nakódovat vlastní web, tak ti do začátku určitě pár mých rad přijde vhod.Já osobně jsem své webování a blogování nezačala Magazínem 2K, ale je tomu už dávno, tuším, že někdy v roce 2004, jsem si založila jednoduchou stránku s názvem PuBertíček, kde byly nejdříve jen samé obrázky, které mojí generaci zajímaly. Našla bys u mě na webu například pohyblivé obrázky třpytivé, malé, velké a další jiné. Postupně jsem svůj web udělala spíše osobní, později jsem se zdokonalila a dostala jsem se až k tvorbě fanwebů, což jsou stránky o celebritách. Měla jsem jich několik. Vždy o nějaké celebritě, která mě aktuálně zajímala. Nejdéle mi však vydržel web o Tokio Hotel a taky o jednom členovi skupiny. Dál jsem měla velice úspěšný web o Zbyňku Drdovi, ale jak šla i jeho kariéra dolů, tak šel i můj web s ním.Měla jsem i několik pokusů o módní blogy a dokonce i osobní. Nikdy ale neměly úspěch jako Magazín 2K. A víš proč? Kopírovala jsem články odjinud. Uváděla jsem sice zdroj, ale můj módní a kosmetický blog nenabízel vlastně nic nového, takže se žádné ovace nekonaly. Rok se s rokem sešel, já dospěla, začala psát vlastní články a hele, najednou to má i docela úspěch a lidé práci ocení, takže v tom tkví kouzlo vlastního webu nebo blogu: mít autorské články!Tak to bylo něco z mé éry psaní na internet a teď přejdu k jednotlivým bodům, které mi přijdou docela důležité, pokud si chceš tedy blog založit.1. NápadNápad je jedna z nejhlavnějších věcí. Nemůžeš si založit stránku, aniž bys věděla, o čem chceš psát. Nejvíce v kurzu jsou asi osobní blogy, takže pokud se rozhodneš mít svůj internetový deníček, měla bys zvážit, jestli vážně máš o čem psát, protože nikoho nezajímá třeba to, že jsi zrovna teď obědvala a že jdeš na záchod nebo že se nudíš a nevíš o čem psát. Musíš mít zajímavý život a mít o čem psát, nejlépe vše obohacovat o fotky. Důležité je, aby tě psaní bavilo, ať už bude o čemkoli. Psaní z nutnosti nebude bavit tebe ani tvé čtenáře, protože bude vidět, že pro to nemáš ten správný zápal.2. DesignTeď, když už víš, o čem psát, můžeš to začít realizovat, ale měla bys vědět, že sice většinou platí: „Nesuď knihu podle obalu,“ ovšem na internetu, co se týče webů, nikoli. V tomto světě je velice důležité, jak tvůj web nebo blog vypadá. Já osobně, když narazím na stránku, na které se bije pozadí s písmem, nelze to přečíst nebo je písmo příliš malé, tak stránku okamžitě opouštím. Nehodlám své oči trápit a namáhat, abych si přečetla, zda je aspoň obsah kvalitní. Určitě si tedy přečti nějaké základy, jak má vypadat barevná sladěnost webu, designu, písma a také jaké má mít písmo velikost a jaké typy písem používat.Třeba nejsi zdatná tvůrkyně designu anebo to vůbec neumíš, ale to v dnešní době není problém. Můžeš si stáhnout spoustu kvalitně udělaných free layoutů, nebo dokonce si nechat udělat design přímo pro tvůj web.3. Gramatika a styl psaníNení nic horšího, než článek plný gramatických chyb! Ano, ani já nejsem bezchybná, občas se nějaký ten překlep nebo pravopisná chyba vloudí, ale snažím se to minimalizovat. Ovšem patříš-li mezi ty, které zrovna český pravopis neovládají, a píšeš chyby typu: bilo, romantyka, výkend a jiné podobné bludy, tak bys asi na tvorbu stránek a psaní článků měla zapomenout. Tohle se opravdu nedá číst!Také nespisovné psaní není nic ohromujícího a měla bys na ně zapomenout. Snaž se také omezit používání smajlíků. Psaní „:-) :-D :-X“ v každé větě je opravdu strašlivý zlozvyk, ať už se jedná o sebevíc vtipný článek. Něco jiného je totiž psaní článků a komunikace na sociálních sítích nebo jiné typy sdělovacích prostředků, kde si to můžeš dovolit.4. PřehlednostPravidlo, kterého by ses měla držet je: „Nenuť návštěvníka přemýšlet,“ což znamená, že bys mu na své stránce měla vše naservírovat pod nos a usnadnit mu prohlížení tvé stránky, co se týče přehlednosti menu, různých navigací a titulků tvých článků.Sama asi víš, že když přijdeš na stránku, nebaví tě dohledávat se, jestli to, co hledáš je tu nebo tam. Prostě by mělo být z tvých odkazů v menu jasné, že to najdeš nejspíše zde. To samé platí i pro titulky článků, ze kterých by mělo být jasné, o čem článek je. Já si tedy rozhodně nezačnu číst článek, který nevím o čem je, proto je psaní titulků velice důležité, aby tvůj čtenář věděl, co si jde číst a jestli si to chce přečíst, protože ho to zajímá.Také přehlednost jednotlivých článků je důležitá. Měla bys články strukturovat do menších odstavců a třeba psát i do textu podtitulky, občas můžeš něco důležitého udělat i tučně. Prostě se snaž udělat článek tak, aby se dobře četl a tvůj čtenář ho dočetl až do konce. Jednolitý text nikoho bavit nebude.5. Originalita vs. kopírováníUž na začátku jsme zmiňovala, že kopírováním díru do světa neuděláš a zopakuju to ještě jednou, protože hodně blogerkám to ještě jasné není a myslí si, že když za den přidají 15 zkopírovaných článků, tak budou mít navštěvovaný úspěšný blog. Je to těžké, pokud chceš být úspěšná, ale musíš se snažit a originalita je jedním klíčem úspěchu!6. Aktuálnost předevšímJá vím, že občas není čas, obzvlášť pokud si dáváš záležet na vlastní tvorbě, ale pravidelné aktualizace a přidávání nových článků je důležité, protože nikoho nebude zajímat web, který třeba měsíc stojí a nemá žádné nové články, takže i když není čas, tak aspoň 1-3x týdně by ses měla snažit něco nového napsat. Další možností je, nebýt v tom sama a mít tým redaktorek nebo spolupracovníků, aby se stále něco dělo.7. Chce to časNa závěr bych chtěla říct, že nic není hned a stejně jako vše ostatní, chce i blogování svůj čas, než budeš mít vysokou návštěvnost, desítky komentářů a budeš známá. Návštěvnost je jako semínko, které zasadíš a postupnou péčí o web roste. Takže neruš blog nebo web hned po dvou měsících nízké návštěvnosti nebo málo komentářů. Koukni se na tvé oblíbené úspěšné weby, jak dlouho už existují, že mají tak vysokou návštěvnost. Určitě zjistíš, že jsou v internetovém světě už docela dlouho, třeba rok nebo dokonce několik let, takže to také nevzdávej ze začátku a snaž se stále psát, psát a psát. Uvidíš, že se postupně dočkáš úspěchu.Snad jsem ti svými několika radami pomohla do začátku, anebo pokud už blog máš, tak snad ti pomůžou v jeho zlepšení. Pamatuj ale, že nic není hned ani jen tak, musíš nejdříve vynaložit hodně úsilí a času, abys byla úspěšná, tak to nevzdávej, když se ovace nedostaví hned!

Pokračovat na článek


JAK SI VYBRAT SPRÁVNOU VYSOKOU ŠKOLU, A JAK SE NA NI DOSTAT

Opět se blíží období maturit a tím pádem i konec jedné životní etapy. Je tedy čas, rozhodnout se co dál. Chceš jít hned po střední škole pracovat nebo ti studium jde a ráda bys rozšířila své znalosti na vysoké škole? Pokud si troufneš ve studiu dál pokračovat, přečti si článek Magazínu 2K, kde ti poradíme, jak vybrat tu správnou vysokou školu a hlavně, jak se na vysokou školu dostat.Vyber tu správnouPokud jsi studovala odbornou střední školu, máš výběr vysoké školy jednodušší. Není však pravidlem, že si musíš vybrat stejný obor, který si studovala doposud. Ovšem měla bys zvážit své možnosti a zdali máš k vybranému oboru vůbec nějaké předpoklady.Pokud jsi studovala gymnázium, je dobré zvážit, co tě baví a čemu by ses dále chtěla věnovat. Na gymnáziu ses měla možnost naučit vše, od literatury, dějepisu až po biologii a psychologii či matematiku. Nyní je tedy na tobě, co u tebe za posledních několik let zvítězilo. Na vysoké škole už tě totiž nečeká pouze nucené “šrocení” předmětů, které tě nebaví. Měla by ses učit už jen to, co tě opravdu baví a stojí za tím něco víc.Je tedy velice důležité, vybrat si takový obor, který tě bude bavit a naplňovat. Se zápalem a nadšením do studia se na vysoké škole hned lépe postupe z jednoho semestru do druhého.Kde školu vybíratNejlepším řešením, jak vybírat vysokou školu, je internet. Seznam vysokých škol v České republice nalezneš například na internetových stránkách Ministerstva školství České republiky. Na stránkách university se dozvíš, jaké obory můžeš studovat, podmínky přijetí a další potřebné informace pro uchazeče. Některé školy dokonce zveřejňují ukázky přijímacích zkoušek.Neměla bys ovšem spoléhat jen na to, co se dočteš na oficiálních stránkách. Zkus si projít studentská diskuzní fóra či zabrousit na nějakou stránku, kde se studenti shromažďují. Pro Opavu a Olomouc je to fórum Studyzone.cz, VŠE v Praze pak má fórum VŠEborec.cz a na Univerzitě Karlově je to Ukáčko.cz. Zjistíš tady názory na vybranou universitu přímo od studentů nebo se můžeš zeptat na cokoli, co tě zajímá. I další školy mají určitě nějaké studentské stránky, fóra či facebookové stránky. Stačí jen hledat.K výběru té správné vysoké školy také patří Dny otevřených dveří. Tyto dny pořádá několikrát do roka každá universita. V Den otevřených dveří můžeš do školy přijít, prohlédnout si prostory, diskutovat s profesory a zjistit tak i více o oboru, který tě zajímá.Jak podat přihláškuNa umělecké školy probíhá podání přihlášek již v říjnu či listopadu. Ostatní školy mají uzávěrku pro poslání přihlášky většinou až v únoru následujícího roku. Soukromé vysoké školy přijímají přihlášky později, většinou v dubnu až září.Pro podání přihlášky je potřeba tištěný formulář SEVT, který si můžeš vyžádat na své střední škole nebo ho zakoupíš v knihkupectví či ve vybraných prodejnách. Některé školy už ovšem nabízejí podání elektronické přihlášky.Za podání přihlášky ještě budeš muset také zaplatit administrativní poplatek. Přihlášek si můžeš podat ale klidně více, ovšem každá tě pak vyjde na 400 – 600 Kč.Přijímací zkouškyPřijímací zkoušky na vysoké školy obvykle probíhají v měsících duben až červen. Jejich složení se odvíjí od vybraného oboru. Většina vysokých škol pro přijetí vyžaduje absolvování takzvaných NSZ, což jsou Národní srovnávací zkoušky pořádané společností Scio.Na některé školy, kde je navíc ještě zapotřebí jistá dávka talentu a tvořivosti, tě možná neminou talentové zkoušky nebo bude zapotřebí vypracovat nějaký projekt. Určitě si s danou prací dej na čas a nech si záležet. Vždy měj v záloze prací více, jak nějaké konzervativnější, tak také osobitější, které dokáží změnit i průběh přijímacího řízení.Přijímací zkoušky na vysokou školu není však potřeba dělat na každé škole. Někde postačí dobré studijní výsledky ze střední školy. Nebo ti může být část přijímacích zkoušek odpuštěna například díky absolvování různých školních olympiád, nebo na základě státních zkoušek atp.Nedostala ses na vysokou školu?Nevěš hlavu! Máš ještě spoustu příležitostí. V první řadě se můžeš odvolat. Dále se také zkus poohlédnout po jiných školách. Některé totiž nabízejí druhou šanci a vypisují další kola přijímacích zkoušek. Další možností je studium nultého ročníku, což je placená forma studia po maturitě. Pokud je úspěšně obstojíš, můžeš rovnou postoupit k řádnému studiu na vysoké škole.

Pokračovat na článek


JAK TO CHODÍ NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH ANEB CO SE PRO MĚ ZMĚNÍ?

Pokud jsi právě teď v maturitním ročníku, nebo se ti maturita už blíží, jistě přemýšlíš, co budeš dělat dál. Zda půjdeš na vysokou školu, nebo se rozhodneš zaútočit na trh práce. Jestliže patříš k těm, co hodlají dál studovat, je tento článek určen právě pro tebe. Dozvíš se zde, v čem je vysoká škola jiná, než střední a zjistíš, alespoň pro začátek, do čeho vlastně jdeš.Kde budu bydlet?Ne každý má to štěstí, že má vysokou školu v blízkosti svého bydliště. Proto je velice pravděpodobné, že budeš muset bydlet na koleji. Nejspíš máš strach, že tě dají na pokoj s někým, s kým si nebudeš rozumět. To se samozřejmě může stát, ale všechno se dá vyřešit. Můžeš si klidně požádat o přeložení na jiný pokoj.Další možností je bydlení v podnájmu. To bývá sice dražší, ale zpočátku tě rodiče jistě finančně podpoří. Na většině škol je také možné zažádat si o ubytovací stipendium. V každém případě si časem asi budeš muset najít nějakou brigádu. Nejen proto, abys pomohla rodičům financovat výdaje spojené se školou, ale jistě budeš chtít i nějakou tu korunu pro sebe.Budu zvládat učení?Určitě si říkáš, jestli toho na tebe na vysoké škole nebude moc. Máš strach z náročnosti učiva, přestože jsi na střední škole prospívala s vyznamenáním? To je zcela normální. Ale opravdu není čeho se bát. Pokud jsi zvládla příjímací zkoušky, máš jistě určitý potenciál ke studiu na vysoké škole. Jediné, na co si budeš muset zvyknout, je jiné rozložení učení, než na střední.V průběhu semestru toho totiž na tebe nebude tolik, ale pak přjde zkouškové období, které by se dalo přirovnat k maturitě. Možná se bojíš, že si za tu dobu odvykneš učit se, ale nezoufej, do učení se zase rychle dostaneš. A uvidíš, že první úspěšně složená zkouška tě ještě více motivuje k učení na další. A pokud hned poprvé neuspěješ? Neztrácej hlavu. Na každý zápočet máš totiž dva pokusy a na zkoušku hned tři.Jak funguje kreditový systém?Na střední škole jsi zvyklá dostávat za každé ústní a písemné zkoušení známky. Na vysoké škole je to jiné. Ve zkouškovém období musíš z každého předmětu, který jsi v daném semestru navštěvovala, splnit zápočet nebo zkoušku, popřípadě obojí.Za zápočet známku nedostáváš, ten buď splníš, či nesplníš. Za zkoušku pak dostáváš známku na stupnici od jedné do tří. A za splněný zápočet nebo zkoušku tedy získáš kredity. Počet kreditů je závislý na náročnosti předmětu a způsobu jeho zakončení. Na konci každého semestru musíš získat příslušný počet kreditů stanovený pro postup do dalšího semestru. A někdy musíš splnit také tzv. postupové předměty.Najdu si na vysoké škole kamarády?Jistě máš na střední škole kamarádku, se kterou sedíš už čtyři roky v lavici a po škole chodíte do kavárny nebo se spolu učíte. Nyní se každá rozejdete na jinou školu a uvidíte se sotva párkrát o víkendu. A ty si říkáš, jestli si takovou kamarádku najdeš i na vysoké škole?Je pravda, že seznamování se zde může být trochu složitější, neboť na přednáškách se schází mnohdy až pětset studentů, většinou i z jiných oborů, se kterými máte společné předměty. Tyto přednášky jsou pak pouze jednou za týden nebo za čtrnáct dní, takže se s těmito spolužáky uvidíš třeba jen sedmkrát za semestr. 7Ale na cvičení jsou studenti vždy rozděleni do skupin kolem davceti lidí a cvičení jsou také mnohem častěji, než přednášky. Takže se neboj, určitě si zde najdeš někoho s kým si budeš rozumět a pokud obě na stejné škole vydržíte, mohou se z vás stát dobré přítelkyně. Kdo ví, možná si z vysoké školy neodneseš jen titul, ale i kamarádku na celý život.

Pokračovat na článek


KDYŽ SE Z NÁS STÁVAJÍ DOSPĚLÍ ANEB NENÍ KAM SPĚCHAT

Malé holčičky si nejčastěji hrají na kadeřnice, zdravotní sestřičky, prodavačky. Chlapci zase na hasiče, policisty nebo řidiče kamionu. Pak trochu zestárneme a těšíme se na to, až budeme moct bez omezení pít alkohol, kouřit, chodit domu kdy chceme, být kde chceme a dělat si co chceme. Ale co když dospělost opravdu není taková, jak si ji už od mala představujeme?Podle zákona se dospělým stáváme v osmnácti letech. Od té doby smíme pít alkohol, máme plnou trestní zodpovědnost, můžeme řídit automobil nebo uzavřít sňatek. To je ovšem pouze “papírová” dospělost. Ta “pravá” se zakládá na uplně jiných hodnotách, a to především na schopnosti se o sebe v životě postarat…Bydlím sama, jsem dospělá?!Vyjdeme střední školu a teď je na nás, zda začneme pracovat nebo půjdeme na vysokou školu, kde nás čeká skvělý studentský život, kdy začneš bydlet sama na koleji nebo dokonce v podnájmu. A hlavně bez rodičů! Budu konečně dospělá, řekneš si… Nebo ne?Na účtě budeš mít neustále dostatek financí, paušál za účet vždy zaplacený, peníze na obědy i na kolej také. Takže přiznej si to, opravdu jsi už samostatná nebo prostě jsi se stala někým, kdo na týden odjede z domova, ale na víkendy se tam opět velice rád vrací, protože právě tam vždy ráno budeš mít přichystané čerstvé rohlíky a kakao, teplý oběd a kapesné na další týden.Pracuju, jsem dospělá?Je pravda, že i studenti si občas najdou brigádu a snaží se si na nějaké životní náklady vydělat sami a nejsou pak na rodičích tolik finančně závislí, ovšem stále mají u rodičů domov a zázemí, které jim vysokoškolská kolej neposkytne.Dalším příkladem jsou ti z nás, kteří začnou po dovršení osmnáctého roku pracovat, ale stále bydlí u rodičů. Tito lidé jsou sice zcela finančně nezávislí, ale pořád nejsou od rodičů odpoutáni. Ale právě takovým osamostatněním teprve začíná ta “pravá” dospělost.Je to právě to, když už bydlíš sama a každý měsíc ti přijde několik složenek, které už za tebe nezaplatí rodiče, ale musíš ty sama. Je to také to, když právě zaplatíš vše, co musíš a za zbylé peníze si nekoupíš nový telefon, tak aby ti už nic nezbylo a pár dní do další výplaty si neměla ani co jíst. Naučíš se šetřit, myslet dopředu, zjistíš, že už za sebou nemáš maminku a tatínka, kteří za tebe vždy všechno vyřeší, ale už se životem musíš protloukat sama. To je právě ta pravá dospělost.Dospělostí končí to najradostnější období života, po kterém teprve začínají ty opravdové starosti. A ne každý je schopen vzdát se tohoto luxusu už v osmnácti letech. Takže dokud ještě můžeš, neutíkej pryč od rodičů, i když si občas myslíš, že to tak bude nejlepší, protože až bude sedět ve svém bytě a koukat u oběda do zdi, dojde ti, jak moc ti chybí…

Pokračovat na článek


ÚTOK NA TRH PRÁCE, ANEB JAKÉ TO JE, KDYŽ ZAČÍNÁM PRACOVAT

Po vystudování jakéhokoliv typu školy před každou z nás přichází otázka, jakým způsobem se budeme živit. Čili jakou si najdeme práci. Některá z nás cíleně studuje nebo se vyučuje s tim, že jednou v daném oboru bude chtít pracovat. Jiná se zase po vystudování nebo vyučení ocitá na křižovatce, na které se rozhoduje, jakým směrem se vydá a kde a jak bude vydělávat peníze. Nastává peloton podávání si žádostí o zaměstnání anebo prostá slovní poptávka. Ale jaké to vlastně je, když se konečně zadaří a my si najdeme naše první zaměstnání?Kdy se stávám zaměstnanou?Zaměstananou se stáváš ve chvíli, kdy podepíšeš pracovní smlouvu se zaměstnavatelem. Ve většině zaměstnáních nejprve prochážíš takzvanou zkušební dobou, která trvá většinou tři měsíce. Pokud se v této době osvědčíš, bude ti nabídnuta smlouva na dobu neurčitou. Poté se stáváš stálým zaměstnancem. V jiném případě můžeš uzavřít smlouvu na dobu určitou, a to v horizontu několika měsíců či let, například při zástupu za mateřskou dovolenou. Během tříměsíční zkušební doby má zaměstnavatel právo tě kdykoliv bez udání důvodu propustit, ale zároveň i ty máš právo kdykoliv odejít.Jak budu zvládat samotnou práci?Ať nastoupíš do jakéhokoliv zaměstnání vždy musíš být proškolená, ikdyž máš v tom určitém oboru vystudovanou třeba vysokou školu. Až po zaškolení jsi zařazena do pracovního procesu. Bývá také zvykem, že po zaučování podstoupíš přezkoušení a pokud toto přezkoušení zvládneš, určitě jsi schopná vykonávat danou práci. Nemělo by se tedy stát, že tě zaměstnavatel pošle dělat něco, co jsi v životě nedělala a nechá tě v tom jak se říká vymáchat.Jak se zařadím do prvního pracovního kolektivu?Do této doby jsi se pohybovala pouze v kolektivu rodiny, přátel nebo spolužáků, ale nyní poznáš i nový kolektiv založený především na pracovních vztazích. Poznáváš ostatní zaměstnance a jejich pracovní hierarchii a musíš se naučit s těmito lidmi vycházet. V každém zaměstnání vznikají pracovní konflikty, které je ale třeba řešit s klidnou hlavou a hlavně je nutné se z každého poučit a získat tak další zkušenosti. Například neshody s vedoucím nejsou určitě důvodem k tomu, abys uvažovala o odchodu ze zaměstnání. Vždy se dá vše nějak vyřešit!Budu umět hospodařit s výplatou?Když ti po prvním měsíci v práci příjde na účet první dlouho očekáváná výplata, začneš přemýšlet, jak s ní naložíš. Spousta lidí svou první výplatu náležitě oslaví, ale musíš si také rozmyslet, jak s penězi dále hospodařit. Pokud ještě bydlíš s rodiči, určitě začneš něco přispívat do rodinného rozpočtu. Nebude to moc, ale musíš počítat s tím, že ti nějaká ta koruna z platu ubyde. Zbytek peněz je jen pro tebe. Určitě si ze začátku budeš kupovat spoustu oblečení, každý měsíc nové boty, ale měla by sis také něco šetřit.Nebudeš přeci žít s rodiči navždy a až se budeš chtít osamostatnit, bude ti každá koruna dobrá. A pokud už bydlíš sama nebo s přítelem, mušíš počítat s většími výdaji. Proto by sis měla udělat ve financích určitý systém. Nejprve zaplatit pravidelné výdaje, jako je bydlení a s ním spojené náklady. A poté se zbylými penězi hospodařit tak, aby ses týden před výplatou nestresovala, z čeho budeš žít do další výplaty.Doufám, že ti tento článek v začátcích tvé pracovní kariéry pomůže, a že sis z něj hlavně odneseš dvě důležité věci. Každý by si měl své práce vážit, obzvlášť v dnešní době, kdy se zaměstnání shání těžko, a každý by měl umět hospodařit tak, aby po roce v práci neměl na kontě nulu. 

Pokračovat na článek