8ZOBRAZENÍ

V poslední době se roztrhl pytel s díly, která se zajímají o upírskou tématiku. Ať už jde o knihy, filmy či seriály. Ale jak už to tak bývá, i tento fantaskní svět se ubírá moderní cestou.

A ta cesta už není uchvátit a postrašit. Tato cesta se změnila na hon za penězi a sledovaností mladých dívek, které hltají sladkobolné řeči nagelovaných upírů s vybělenými zuby. Kde jsou ty časy, kdy upír byla bytost ohyzdná, krvežíznivá a hlavně mnohem více uvěřitelná. Hltal jsem upíří tématiku rychlostí, jakou v každém filmu a knížce tekly hektolitry krve. Kde upír dokázal nahnat strach, né rozesmát černými linkami pod očima a předčítáním svých deníčků. To ale už není dnešní trend ve společnosti, kde světu vládne sledovanost, né kulturní kořeny. Ze zvědavosti jsem koukl na nejnovější a nejznámější počiny poslední doby. Sérii Twilight sága a seriál The Vampire diaries.

Jako kluk, který vyrostl v „kaluži krve“, jsem byl poměrně zděšen. Jeden upír si vyjde na sluneční svit, kde okouzluje středoškolské slečny jako disco koule ve vyčpělém baru z 80. let. Druhý je citově rozpolcený, brečící nad ztrátou lásky nad svými deníky. A máme tu rázem šablonovitou podobnost s nekončícím náporem romantiky a „napětí“ – milostný trojúhelník. V jednou případě nepřátelé, v druhém případě bratři. Ale v obou jde o boj za lásku. Discotéková koule i emo upír pojídající veverky, okouzlující hloupoučkou a smutnou středoškolačku. Coppola obrací oči v sloup.

Strašidelná klasika v podobě Draculy už prostě neletí. Všichni přeci víme, že když upír vyleze na denní světlo, shoří na popel. A nebo ne? Pravda, daleko uvěřitelnější je, když rozzáří půl města, popřípadě ho ochrání prsten. A kde je krvežíznivost? Jistě, mnohé slečny si určitě vystačí s čůrkem krve, ostatní jen kroutí hlavou. Jak může z něčeho tak brutálního a hutného, vzniknout partička teenagerů? Chceme zpět krev a akci. Ne romantickou lampičku, která se zamiluje do šestnáctileté slečny.

Kdybych měl obě díla porovnat, vyšla by z toho asi lépe Twilight sága. Přece jenom není tak nasládlá a občas se tvůrci, docela úspěšně, pokusí díváka (divačku) vtáhnout do děje. Ale abych byl fér. Z Twilightu jsem viděl jen jeden díl, u kterého jsem neustále remcal a kamarádka po mně neustále nevraživě koukala. Možná, že další díly jsou lepší, ale mé oči je rozhodně nikdy nespatří. Co se týče The Vampire diaries, abych byl co nejvíce objektivní, přetrpěl jsem skoro půlku série. Více už jsem prostě nesnesl. Napětí žádné, načančaní herci stvoření pouze pro určitou část publika, bolavě podkreslené scény za pomoci popových „šlágrů“ a až k smrti nudný děj.

Jen doufám, že se tvůrci vyhnou alespoň ostatním fantasy postavám. Nerad bych viděl Poltergeista, jak s nagelovanými vlasy ličí svůj příběh deníčku. Nebo baziliška s nakresleným obočím a vybělenými zuby, jak se se snaží bojovat se svou vlastní existencí a začíná chodit na střední školu, kde jeho kukuči podlehne dívka zraněná ztrátou rodičů.

Toto můj názor na „gaypíry“ poslední doby. Vím, že většina mě bude nenávidět, ale jako milovník sci-fi a fantasy, jsem to ze sebe prostě musel dostat.